Do Komunistické strany Československa jsem vstoupil 21. srpna 1968 přibližně v půl šesté ráno. Celá věc se odehrála následovně:
Byl jsem v té době vojákem na tehdy povinné dvouleté vojenské základní službě. V 5 hodin ráno nás probudil dozorčí roty předčasným budíčkem. Obvykle byl budíček v 5:30. Byli jsme vyzvání, abychom okamžitě nastoupili na nádvoří před budovou roty. Když jsme byli seřazeni do jednotlivých čet, předstoupil před nás velitel kpt. Okleštěk a ukázal nad areál kasáren vzhůru k lesu se slovy: Vidíte ty tanky tamhle nahoře? Tak to jsou tanky našich spojenců, tanky sovětské rudé armády, která v noci přepadla Československou republiku. A míří na nás jako na své nepřátele. Naše zem byla přepadena vojsky Varšavské smlouvy, i když jsme také jejím členem.“
Kapitán Okleštěk byl „dubčekovec“, byl to reformní komunista a příznivce Alexandra Dubčeka. Fandil procesu Pražského jara, jak se označoval proces postupné demokratizace Československa, nebo chcete-li tzv. „obrodný proces“. Já sám jsem tehdy také fandil Alexandru Dubčekovi a jeh snahám o tzv. „socialismus s lidskou tváří“.
Kpt. Okleštěk ve své řeči dále pokračoval: „Kdo z vás chce vyjádřit svůj nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, udělejte tři kroky vpřed.“ Udělal jsem tři kroky vpřed spolu s dvanácti dalšími členy roty z celkového počtu 36 vojáků.
„Kdo chce vyjádřit podporu Alexandru Dubčekovi a jeho vedení KSČ a podpořit proces Pražského jara, udělejte další tři kroky vpřed.“ Opět jsem postoupil dopředu spolu s dalšími osmi kamarády.
„Kdo chce na výraz odporu proti vstupu vojsk na území Československa, na výraz podpory Alexandra Dubčeka a procesu Pražského jara v této chvíli vstoupit do KSČ, tři kroky vpřed!“ zavelel kpt. Okleštěk, a já spolu s dalšími dvěma členy roty jsem ty kroky udělal.
Za necelou čtvrt hodinu jsem podepsal přihlášku do KSČ, na kterou jsem napsal:
Vstupuji do KSČ, protože nesouhlasím se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Podporuji Alexandra Dubčeka ve funkci prvního tajemníka KSČ a podporuji obrodný proces Pražského jara.“
I když jsem již po roce a půl členem KSČ zase nebyl, tímto vstupem do komunistické strany jsem si de facto zajistil na dalších dvacet let nechtěnou práci v dolech OKD.
Žádné komentáře:
Okomentovat